Jít na fotbal do zapadlé hospody, aby tam „byl klid a kam si sednout“ nemusí být vždy výhra. Po tom, co jsem viděla v sobotu u vedlejšího stolu, jsem PRO veškeré genderové stereotypy a muže, kteří posílají ženy k plotnám a sami jdou… třeba lovit.
Aktivní blondýnka od vedlejšího stolu obcházela všechny (7 lidí) v hospodě, ptala se na tipy na výsledek a vybírala 10,-/tip. To mi ještě přišlo milé a vsadila jsem si na 2:2.
Poté, co si ale sedla a vyrovnala 70 korun do úhledného komínku, začala mohutně lokat pivo a už v prvních minutách, které opravdu nebyly vyhrocené, (sama) řvát:
„BIJ, vole PIČO…. Ale ne táááááám!!! Ty Hajzle pojebany slovensky…. Ty dostaneš sadu pičo!“
zatímco její přítel seděl vedle ní a cucal vinný střik. Když jí chtěl dát pusu, dočkal se jen vět:
„Teď néééé! Ti hrabe, nemužu, ne? Teď mě nelibej, se divam! A ten bramburek byl poslední. Chceš hubnout a pak žereš po večerech, TI ŘIKAM – POSLEDNÍ, ANO??“ přičemž napřáhla ruku jakože na facku, než její pozornost opět získal fotbal: „Ty ten balon zasuň… ZASUŇ už! Mam tam jit? Mam tam jit a ukazat ti to?! Bo bych zasunula i ja a to sem ženská!“
Zhruba do poločasu jsem pochopila, že zatímco „kokot pojebany“ je Slovák, tak „kokot pojebany černý“ je rozhodčí a „kokot pojebany velky“ zase Koller.
Za stavu 2:2, 30 sekund před koncem slečna prorokovala:
„Oni ten gol daji… cypove slovenšti, hajzli. Oni ho daji i kdyby nechtěli. Jen z piče ho daji. …Vždycky za pět minut dvanáct…. Pojď, kurva, POJĎ, ...POJĎ! A TY NEČUM A TY NELEŽ, TY CYPE…….“
Konec, nedali, nevyhráli. Já vyhrála.
