Právě mě ze spokojeného facebookování za kulisy televize vytrhla hláška z reklamy. Mužský hlas se dramaticky zeptal: „Je váš blog příliš úzký???“ * Bylo to natolik podmanivé, že jsem se na chvíli zamyslela, jestli tomu opravdu tak není, popř. co pak s tím. Jako by nestačilo, že společnost činí značné nároky na lidskou vizáž, teď ještě budu muset měnit proporce blogu? I když, tam by to bylo aspoň jednorázové. Něco jako implantovat ženám do genetické výbavy gen, který by zaručoval permanentní linku kolem očí a dlouhé husté řasy, když je značně neekonomické vše den co den ráno kreslit a večer mazat.
(*jednalo se o reklamu na WCčistič Harpic Max a myšlen byl WCblok.)
Tak jsem se nad šířkami zamyslela, až jsem narazila na blogy holek, které se podporují v anorexii. A ani přes veškerou snahu z toho vtipný článek nevytřískám. Většina z nich má 13 – 17 let, detailně popisují svůj jídelníček a tu a tam přidají i fotku svých neskutečně tlustých pětačtyřiceti kil. Zbytek obsahu tvoří tipy, jak se stát anorektičkou, a moudra typu: „Vteřinu na rtech, roky na stehnech“, popř. „Minutu v puse, roky v pase“
Tato vlna se nazývá THINSPIRATION / THINSPIRATIO. Každá dívka si na internetu najde svoji THINSPO, což je její hubnoucí vzor, a snaží se být jako ona. Pro některé je THINSPO dokonce modelka z kampaně proti anorexii.
A co jsem se dozvěděla? (citace) Dívka, která se chce stát anorektičkou, by měla jídlo vždy rozžvýkat a potom vyplivnout, jíst nahá před zrcadlem, nikdy nesmí jíst po čtvrté hodině odpoledne a pokud bude opravdu hladová, má sníst pilulky proti pálení žáhy, měla by nosit gumičku na zápěstí a pokaždé, když dostane chuť na jídlo, za ni zatáhnout a pustit, počítat kalorie, sbírat obrázky modelek a nosit je pořád u sebe, po každém soustu vypít půllitr vody, představovat si, jak vypadají potraviny v žaludku či jinak si odůvodňovat, proč jsou nechutné, popřípadě si je přesolovat a přepepřovat, aby jí nechutnaly, kručení břicha ve škole zastavit úderem pěstí do žaludku, nikdy nesmí jíst nic většího než je její pěst, když bude hlad skutečně k nevydržení, musí pít horkou vodu a kousat ledové kostky, vážit se večer a oblečená, vyfotografovat se ve spodním prádle a pokaždé před jídlem se na fotografii dívat, ale hlavně musí občas vylít sladkou limonádu, vysypat balíček chipsů či zašpinit talíř a nechat obaly povalovat na stole, aby to před rodiči vypadalo, že něco snědla, a při splachování jídla do záchodu dát pozor na to, aby tam poté nezůstaly kousky jídla, které by ji prozradily. „Stopy zanechává např. špenát nebo různé omáčky. Prostě rači spláchni víckrát.“ A až bude úplně nejvíc nejhůř, má se točit dokola, dokud se nebude cítit malátně, všechno jídlo z ledničky polít saponátem, aby ho znehodnotila, a proti bolestem z hladu se schoulit do klubíčka, anebo to zaspat.
„Jdi nakupovat a zkus si oblečení, které by sis chtěla koupit až zhubneš. Vem si tu velikost, na kterou chceš zhubnout a pak si v kabince štípej do přebytečného tuku a uvidíš jak se ti hned zprotiví jídlo nechceš přece přidávat jídlem k těm špekům co už máš! … Obezita je odporná!! Pamatuj si, že THINSPIRATION je váš nejlepší přítel.“
Tak jo, jsem odporná, ale co? Aspoň mám úzký blog!