pondělí 9. srpna 2010

ČEZt práci!

Po ránu, když otevírám okno kanceláře na vyvětrání, před obědem, když vyhlížím, kdy už přijdou kolegyně, i před koncem pracovní doby, kdy v polospánku opouštím kancelář, kdykoliv vykouknu z okna, vidím na protější vchod do ČEZu, před kterým stojí tři muži v obleku, pijí kávu z automatu a kouří. Jen v pátek nejsou v obleku, protože pátek je casual den. Ačkoliv se jedná o kombinaci smradlavé závislosti a břečky bez kofeinu, hned mě přepadla závist – co je to za pozici, já to chci dělat taky! Stát ve slušivých šatech před vchodem, pít kafe a kouřit. A brát za to peníze. Ale nestěžuju si. Nejsem vybíravá. Je mi jedno, jestli sedím ve velkokapacitní nebo samostatné kanceláři. Třeba za takovou stovku na hodinu bych seděla klidně i na ježkovi. A co vím, třeba za mnou jednou přijde pán z ČEZu a zeptá se mě, co to mám za pozici, že beru peníze za celodenní koukání z okna, že by to chtěl dělat taky.