pondělí 22. března 2010

Hasiči has!

Dneska na praxi dostala na frak další moje představa. Být psychologem u hasičů neobnáší permanentní výhled na tyč, po které co minutu sjede krásný urostlý do půl těla nahý hasič polévající se vodou, je to úplně o něčem jiném!

Zjistila jsem ale, že nemám řídit auto, protože můj reakční čas je tristní. A že jsem extrovertní introvert, který se nechá snadno do všeho vmanipulovat a rád manipuluje ostatními. Mám prý ráda adrenalin a nevyhledávám žádné nové podněty. Jsem zkrátka žena mnoha rozporů. Opět mi vyšly v testu deprese, které bych asi doopravdy dostala, kdyby mi v nějakém testu jednou nevyšly. Oproti ostatním testům mi ale nevyšla anorexie, což je škoda, protože mě baví sledovat psychologa, který mi sděluje výsledky a u zvýšené anorexie se vždy zarazí, změří si mě pohledem a zavrtí hlavou. Zkrátka a dobře, po dnešním otestování jsem zjistila, že by mě k hasičům asi nevzali, a to jsem ani nemusela prolézat opičí dráhu a sundávat kočky ze stromů.

Také jsem zjistila, proč mají hasiči číslo 150. Jediný hasič, kterého jsem za celý den zahlédla, byl totiž 150 centimetrový, 150 kilový a 150letý muž na vrátnici.

sobota 13. března 2010

Čistota je atraktivní

Ahoj, vítejte na mém blogu. Dneska jsem si koupila švestku a právě jsem si vylila jogurt.

Jako správné prase (řekla bych dokonce Prasko de Gama) jsem vylila jogurt. No vylila, spíš se rozstříkl po celém stole v obýváku. Protože zde právě panuje mé tvůrčí prostředí, mám potřísněné až nečitelné stránky „Krása je měřitelná“, „Přitažlivost ženského obličeje“ a „Poruchy příjmu potravy“. Aspoň, že to byl Jogurt light s 0% tuku a cukru, takže to ani poslední jmenované stránce snad nevadilo. Přes to všechno, Andělíček Můjstrážníček zařídil, že ani kapka neulpěla na ubruse, dřevu ani zemi.

Možná je to znamení, že dneska už bych toho měla nechat a jít spát. Nebo je to znamení, že si mám uvařit pořádné jídlo a nejíst jogurt. Nebo je to znamení, že mám přidat kapitolu o tom, že sebehezčí holka není atraktivní, když je pocintaná jogurtem. A možná to není znamení ničeho, mám to jen uklidit a psát dál. Hm… těžko říct.

neděle 7. března 2010

Hic sunt leones

Kdykoliv kouknu z okna v olomouckém bytě, vidím v okně naproti televizi. Velká širokoúhlá televize a na ní zapnutá Nova. Tak mě napadlo, jestli tam náhodou někdo v tom bytě neumřel. A jestli bych tam neměla zazvonit a když tak to vyřešit. Ale kdyby mi někdo otevřel, nevím, jak bych mu to vysvětlovala. A druhá varianta – tři měsíce tlející mrtvola – mě od záměru odradila. (toť jediná věc, která mě za poslední týden zaujala.)

Začala jsem totiž psát ročníkovou práci a docela z toho degeneruju. Každou větu, kterou řeknu, formuluju do akademické mluvy, a navíc přemýšlím nad tím, jakou za ní hodím citaci. Když jsem mámě u večeře s vážnou tváří sdělila, že dnes preferuji sýr před šunkou (Já, 2010), zjistila jsem, že mám fakt dost. Aspoň jsem ale přišla na jednu záhadu. Jeden náš učitel měl na první hodinu tričko s nápisem „Remember my name. You will be screaming it later.“ A já ho bláhově podezírala ze sexuálního podtextu, teď je mi ale jasné, že tím „later“ myslel postupové zkoušky, to asi budu jeho jméno opravdu zoufale řvát.

Přes všechny své tvůrčí tendence nejsem teď schopna napsat ani řádek normálního textu – a to ani do ročníkovky, ani na blog. Z mých plánů mít to hotové o prázdninách / do Vánoc / do konce ledna / do začátku letního semestru postupně sešlo, a jelikož další termín, do kdy chci mít hotovo, je už deadline odevzdání, začínám mít strach. Už jsem i rezignovala na to, že vše co vytvořím, bude dechberoucí a zrakvytírající, přesto zatím můžu na prázdné stránky napsat jen obligátní „Hic sunt leones“ (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/hic-sunt-leones)

A k tomu jsem byla označena za „největšího pesimistu, kterého kdy viděl svět“. Vyhrkla to na mě spolubydlící, když:

- jsem neocenila, že koupila do bytu kytku a na holé zdi dala kalendář a plakáty

- jediné, co jsem při procházce okomentovala, byla spousta psích hoven, která se ve sněhu a ledu zakonzervovala v nezměněné podobě pro nynější oblevu.