Dneska na praxi dostala na frak další moje představa. Být psychologem u hasičů neobnáší permanentní výhled na tyč, po které co minutu sjede krásný urostlý do půl těla nahý hasič polévající se vodou, je to úplně o něčem jiném!
Zjistila jsem ale, že nemám řídit auto, protože můj reakční čas je tristní. A že jsem extrovertní introvert, který se nechá snadno do všeho vmanipulovat a rád manipuluje ostatními. Mám prý ráda adrenalin a nevyhledávám žádné nové podněty. Jsem zkrátka žena mnoha rozporů. Opět mi vyšly v testu deprese, které bych asi doopravdy dostala, kdyby mi v nějakém testu jednou nevyšly. Oproti ostatním testům mi ale nevyšla anorexie, což je škoda, protože mě baví sledovat psychologa, který mi sděluje výsledky a u zvýšené anorexie se vždy zarazí, změří si mě pohledem a zavrtí hlavou. Zkrátka a dobře, po dnešním otestování jsem zjistila, že by mě k hasičům asi nevzali, a to jsem ani nemusela prolézat opičí dráhu a sundávat kočky ze stromů.
Také jsem zjistila, proč mají hasiči číslo 150. Jediný hasič, kterého jsem za celý den zahlédla, byl totiž 150 centimetrový, 150 kilový a 150letý muž na vrátnici.
Žádné komentáře:
Okomentovat