čtvrtek 23. září 2010

nákupní láska

Podle nákupu prý poznáte, co je člověk zač. Proto vždycky, když jdeme nakupovat, nechám sestru shánět zboží a sama čas věnuju tomu, že koukám klukům do vozíku. Jakmile nakupuje plínky nebo třista konzerv žrádla pro kočku, vím, že tudy cesta nepovede. Včera se vedle mě vynořil asi třicetiletý muž a ve vozíku měl Bake rolls, Coca-colu, drahé sýry, celozrnné pečivo a Harribo berries. Hned jsem zbystřila. V obličeji navíc vypadal jako můj dobý kamarád medik, tak jsem si hned odvodila, že bude nejspíš lékař. Když si vybíral jogurt, postavila jsem se hned vedle k zubním pastám a nenápadně sledovala, po kterém sáhne. Vybral si Banánový Müller mix, čímž u mě získal další body. Když potom procházel kolem mě a nesměle se usmál, bodové skóre se navýšilo ještě víc. Prošel ale bez zastavení a směřoval k pokladnám. Já zůstala stát a čekala na sestru, až si mě najde. Po asi třech minutách se ale objevil zase u mě, opět mě sjel pohledem, usmál se a profičel dál. Když tohle zopakoval potřetí, došlo mi, že mě nejspíš chce oslovit a neví jak. Určitě si všiml, že v mém nákupním vozíku jsou stejné věci jako v jeho a že to už něco vypovídá! Počtvrté už to prolomil. Zastavil se u mě, začervenal se a řekl: "Promiňte, slečno... je mi to trapné, ale... musím se zeptat... jak dlouho tady ještě budete stát a blokovat pasty? Já bych si rád jednu vzal."