Aneb první zkušenost s posíláním vzkazu.
Opravdu by mě zajímalo, kde berou všichni sebejistotu. Třeba šilhající individua s velkou prdelí a pivním břichem. Znám tři. Jedno z nich například balilo mojí velmi pěknou kamarádku minulý týden. Velmi sebejistě jí povídalo o svých úspěších, culilo se, jako by bylo minimálně Steve Sanders a nabízelo jí pivo, colu a pusu. Holka, na kterou by si nejspíše netroufl žádný normální kluk, tak strávila večer koukáním na individuum, které nemá zrcadlo a soudnost a které poté mačovským krokem odešlo balit „lepší“.
A já se ptám: Odkud se bere sebejistota lidí? Někdy bych ji sama potřebovala! Jako třeba předminulý týden, kdy jsem v Casablance řešila otázku: Jak zaujmout muže, sedícího zády a konverzujícího s dvěma dívkami?
Strategii jsem vymýšlela za podpory dvou kamarádek velmi dlouho. Jako nejschůdnější řešení se zdálo počkat, až obklopující dívky půjdou na záchod, a ochomýtat se kolem něj. Ale proti všem fyzikálním zákonům močové měchýře dívek byly bezedné a tak jsme si lámaly hlavu dál. Po půlhodině trapných nápadů a dvou pivech jsme se rozhodly pro poslání drinku se vzkazem po číšníkovi.
Po další půlhodině a pivu jsem se nechala vyhecovat jako prepubertální kluk hláškami: „Stejně to neuděláš!“ a „Na to jsi měkká!“ a šla jsem za číšníkem. Radši bych si v tu chvíli nechala znovu nasadit spodní rovnátka bez separačních gumiček (ortodontický humor, pozn.aut.), ale přesto se za chvíli slyším říkat: „Prosím vás, mohl byste tomu chlapci v černém tričku donést to, co pije, a k tomu přidat tenhle lístek?“
„Ale kterému?“ zeptal se číšník udiveně. Člověk by řekl, že jako číšník musí mít s podobnými situacemi dennodenní zkušenost, ale je fakt, že doteď netuším, jak se mohlo v jednu chvíli v jednom baru vyskytnout tolik kluků v černém, no budiž…
„Ten, co tam sedí s tou brunetkou… a teď si k němu sedá z druhé strany ta blondýna,“ upřesnila jsem.
Číšník mě sjel od hlavy až k patě zkoumavým pohledem, poté se mi podíval do očí a jakoby soucitně se usmál, přestože si v duchu říkal: „No, to si teda fandíš!“
Pět minut po předání vzkazu se na mě ale díval úplně jinak. Stála jsem s tím klukem na baru, dělala jsem mu psychoanalýzu a on nám nalíval DOBROU whisky bez ledu. Kdybych neměla zuté boty, nebyla ve tváři rudá jako rajče a on nebyl pocintaný tou whisky, mohla jsem spokojeně mačovským krokem odejít a nechat číšníka přemítat o tom, jak jsem to udělala.
9 komentářů:
proč jsi měla zuté boty?
Protože jsem byla v botech moc vysoká... Tak jsem se zula:)
dobrý whisky je základ veškerého úspěchu
no ty vole, pán v černém je taky blogger? tohle je napínavější než to s tim vobrazem!
ach, jak rozkošné :-D ale na našeho Majlíčka to nemá, že Majlíku ty kluku pytlíku, dostaneš kexík!
Jj, napínavější než obraz, ale tohle nebude mít pokračování... to je vše:)
To by mě zajímalo jestli poznáš dobrou whisky.R
R., podle názvu přece :)
to je výborná story! dík! určitě to někdy prubnu! :-) ještě by mě zajímalo co přesně bylo na tom papírku :P
Okomentovat