pátek 23. října 2009

Napuchlá, nadopovaná, nasraná.

Když mi z horní čelisti konečně udělali předkus, za který by se nemusel stydět ani Duane Dibley, nasadili mi i spodní rovnátka. Začala jsem děkovat stvořiteli, že mám jen dvě čelisti, protože tu třetí bych nejspíš po zážitcích s nasazováním rovnátek nechala pěkně křivou.

A když tak člověk leží s bolestí zubů, nemůže spát a uvažuje, přijde na to, že nechápe, proč se celou dobu žene za rovností vlasů a zubů, propíchaností uší a natočeností řas, oholeností nohou, velikostí předností a malostí zadností, barevností nehtů a stylovostí oblečení… když je mu stejně nejlépe v pyžamu v obýváku, kdy může s nevytrhaným obočím jíst Nutellu místo jogurtu a koukat na seriály...

Navíc začínám být alergická na otázku: "Proč se tak tváříš...?" Ano, můj výraz se změnil. Místo Duana vyadám jako Bubba z Foresta Gumpa, to jsem zvědavá, jestli mi to zůstane..

3 komentáře:

Janiczka řekl(a)...

Nezůstane, taky jsem byla Bluford Blue a po odstranění drátků se spodní ret zase zatáhl ;)

Enykl řekl(a)...

Až po sundání? Takže teď tu otázku budu slýchat dva roky?? chjo :)

janiczka řekl(a)...

tak..
utěší tě fakt, že potom už budeš dozajista neodolatelná? :D