Nový Můj

Je tak čistý! Malá a čistá verze mého starého notebooku dorazila po večeři 24.12. pod náš strom. Je roztomilejší než Majlo a když mi po několika hodinách přestalo tělo vylučovat mateřské hormony a já už se nerozplývala nad tím, jak je malý a krásný (řečeno hlasem o 2 tóniny vyšším), začaly mě zajímat prozaičtější věci, jako jak nainstalovat Office, komu napsat první mail, kde sehnat qip, který jede na Windows 7 a nebo:

Jak spustit webovou kameru? Kamera mi funguje. Při každém přihlášení mi totiž skenuje obličej, a když usoudí, že se jedná opravdu o mě, nemusím zadávat heslo. Když mě hned druhý den urazila tím, že mě poznala i po ránu a s kocovinou, kdy jsem se ani já v zrcadle nepoznala, začala jsem uvažovat, na základě čeho identifikuje. Poslala jsem mamku, aby si sedla místo mě a tvářila se neutrálně do kamery. Pokud to bere jen podle zběžných rysů (které mi jediné po ránu zůstávají), mělo by to vyjít. Mamka chvíli koukala do kamery, počítač skenoval a skenoval, načež se na ploše objevila hláška, že pokud není uživatelem tohoto počítače, ať okamžitě ukončí aplikaci a pokud tam neučiní, její fotka bude zachycena a poslána adminovi. Hned se cítím bezpečněji :)

Ale jak ji spustit jen tak? Řekla jsem si, že pro jednou nebudu hned otravovat své IT kamarády a pročtu si návod, projedu nápovědu, pohledám na internetu. Po dvou hodinách usilovného hledání jsem na netu našla při hledání slov „Lenovo“, „webkamera“ a „spustit“ jen článek prozaicky nazvaný: „Mrdat Lenovo do ucha“ a začínající větou: „Je to opravdu k posrání. Jeden by čekal, že po více než půl století, co se vytvářejí pro počítače programy, budou programátoři při své práci myslet hlavou a né prdelí.“ A proto jsem se rozhodla napsat ajťákům a pro příště si nezahrávat s myšlenkou, že na něco přijdu sama.