středa 29. října 2008

"pravý" blog.

Nějak se mi pořád trochu příčí psát si „normální“ blog. Když jsem si začala blogovat, docela jsem odsuzovala lidi, co si píšou "pravý" blog. Jakože o sobě, o svém dni, pocitech apod. nějak jsem nechápala, jak to můžou tak veřejně ventilovat, vždyť se k tomu může kdokoliv dostat - rodiče, kamarádi, nepřátelé... ale přecejenom mě přemohla touha zanechat po sobě na internetu nějakou stopu a tak jsem založila svůj prablog: ledna.blog.cz. Psala jsem si tam, co se mi líbilo i nelíbilo a hlavně, co jsem si vymyslela i nevymyslela. Ale teď.. už nějakou dobu, tak 4 měsíce, to nejde. Normálně mi to přestalo jít. Mám prostě děsnou chuť, založit si blog a psát si tam o sobě. Nemuset každý zážitek přepsat do třetí osoby a… co si budeme povídat… často mu i přimyslet konec, protože všechno, co se mi děje je jaksi v normě a nebo se táhne děsnou dobu než se něco stane, takže by to bylo v celku globálně nezajímavé.
A když jsem u toho, další věc, co mě držela před tím krokem založit si „pravý“ blog bylo, že nechápu, kdo by mě četl, protože neumím každý den glosovat s nadhledem a vymýšlet barvité příměry, vědecky publikovat, či na svou stránku umisťovat množství písniček a odkazu na videa. A nemůžu si stěžovat, když nic z tohohle neumím nebo nehodlám dělat, že mě nikdo nebude číst. Sama takové blogy nečtu. Když k tomu připočtu, že moje problémy jsou často cyklické a tím i nudné, nemusím se v podstatě vůbec bát toho, že mě někdo bude číst. :)
Tak je nasnadě otázka: Proč si to nepsat do Wordu nebo na kus papíru, když to stejně nikdo jiný číst nebude… a když bude, bude to někdo, kdo ví, že jsem to psala já, tudíž buď bude stejně vše vědět a nebo to nebude vědět, protože mu to nechci říct… Nehledě na to, že přetrvává původní obava z toho, že ten blog najde někdo nepovolaný? Odpověď? – Asi nedám sama sobě pokoj, než to udělám.

Musím začít něčím tradičním. Co se stalo dneska? Dneska se udála jen jedna věc – a to, že jsem si koupila návleky na nohy, které jsou pletené a tak příjemné, že se mi nechce je sundávat – o tom sem přece nemůžu vyplodit článek!

Žádné komentáře: