středa 19. listopadu 2008

Boule jako vrata

Byla jsem nakažena. Vůbec netuším kde, kým / čím a jak, což mě ale z ani z poloviny netrápí tak moc jako otázka CO mi je? Nemám rýmu. Ani kašel. Ani teplotu. Nejsem unavená. Ani slabá. Ani malátná. Vše by tedy bylo v pořádku, že. Kdyby… kdybych neměla koule na hlavě. Mám neskutečně velké uzliny na týle! Je to něco nechutného, což by ani tak moc nevadilo, jelikož jsou pod vlasama, kdyby to nebolelo jako kráva. A teď nemůžu spát. Nevím, jestli bolestí nebo proto, že trnu, co mi na to řekne doktorka. Co když mi bude muset vyholit půl hlavy, aby zjistila víc? A nebo co když mi předepíše mast a denně si budu muset množství o velikosti melounu jemně vmasírovávat na postižené místo?

5 komentářů:

Mim řekl(a)...

Už druhý člověk, o kterém tohle čtu :O Bojím se, aby to nebylo blogopřenosné ´:D

Markus řekl(a)...

to ti rostou parohy;)))

Enykl řekl(a)...

M: Fakt? Věděla jsem, že to jednou přijde, ale proč ve dvaceti? ...se nevdám!

Markus řekl(a)...

bud ráda, že ve dvaceti, poukazuje to na tvou vyspělost;)a

Bylinka řekl(a)...

To mě rozesmálo :P Jsme na tom totiž dosti podobně, viz http://hierbezuela.blog.cz/0811/boulovani-a-dalsi-priznaky-hypochondrie#komentare :) Mohli bychom to dát dohromady a hledat podobné příznaky naší prapodivné choroby :-)